Video a zvuk
Impuls obratu - stáhnout mp3
Dosavadní vývoj člověka bývá označován jako „sestup do hmoty“. Na základě toho, co teď víme, se toto označení jeví dosti výstižné. Víme také, proč jsme se vyvinuli právě takto – aby se z nás mohly stát bytosti s otevřeným myšlením, schopným uvědomit si, kdo jsme a proč tu jsme, se stejně otevřeným srdcem, schopným soucítit a pojmout zájmy a potřeby nejen své, ale i svých bližních, a se svobodnou vůlí, kterou budeme díky otevřenému myšlení a srdci schopni uvědoměle, morálně a zodpovědně využívat. Především proto máme hmotné tělo a naším životním prostorem je hmotný svět – nastavují nám hranice a dávají důraznou zpětnou vazbu, když se mýlíme.
Pohlédneme-li na dosavadní vývoj člověka s určitým nadhledem, pak rozpoznáme, že se jednalo (a jedná) především o vývoj vědomí člověka – a tento vývoj je neoddělitelně spjat s vývojem myšlení. Víme, že zárodek čtvrtého článku – JÁ, vtiskli Elohim do vznikajících lidských organismů ve velmi dávných dobách. Vznikající člověk získal prostřednictvím zárodku JÁ nevědomé spojení s duchovním světem a tehdejší vznikající lidské vědomí bylo v čilém kontaktu s duchovními bytostmi. Člověk se s duchovními bytostmi cítil v jednotě a byl jimi v podstatě plně ovládán. Myšlenky, lépe řečeno předchůdce dnešních myšlenek, člověk vnímal jako přirozené dary těchto duchovních bytostí. A tak to i bylo – v člověku myslely a člověka vedly duchovní bytosti. Z pohledu člověka mělo tehdy jeho myšlení instinktivní charakter. Tato počáteční vývojová úroveň lidského vědomí bývá i proto označována jako naivní vědomí.
Společně s ostatními vývojovými vlivy, o kterých jsme hovořili na začátku (napřímení, chůze po dvou a tím uvolnění rukou, potřeba komunikace, řeč) mělo takto „implantované“ myšlení vliv na vývoj lidského těla, a to především na vývoj mozku. Úměrně s vývojem mozku slábla dříve živá vnitřní komunikace s duchovními bytostmi. Člověk uvnitř sebe postupně přestal duchovní bytosti vnímat a jejich vliv se změnil do formy vnitřních obrazů a posléze do formy intuitivních vnitřních impulsů. Nakonec vyvíjející se mozek nabyl schopnost produkovat vlastní myšlenky. Dalším vývojem mozku, až relativně nedávno před přelomem letopočtu, nabylo lidské myšlení schopnost kombinovat a logicky uvažovat. Vznikla aritmetika a postupně další obory matematiky, a vznikla logika. Matematika a logika se staly základem současné vědy a techniky. Vyvinulo se dnešní racionální myšlení, které je současně tvůrčí silou, jež je za vším, co lidským úsilím vzniká okolo nás.
To, že jsme vyvinuli racionální myšlení, jsme museli pomyslně zaplatit tím, že jsme se právě popsaných postupem zhruba do začátku 2. tisíciletí našeho letopočtu odpojili od duchovních bytostí. Ale tím, že už nejsme z duchovního světa vedeni, jsme i leccos získali – a sice možnost konat podle vlastní vůle, tedy svobodu. Tím jsme ale zatím pouze zčásti naplnili původní Boží ideu člověka jako myslící, soucítící a zodpovědně konající svobodné bytosti. Jsme zatím pouze myslící bytosti, a navíc své myšlení využíváme z nemalé části tak, že bychom s jeho pomocí dokázali zničit vše, co se tak dlouhou dobu vyvíjelo.
Abychom opravdu naplnili Boží ideu myslící, soucítící a zodpovědně konající svobodné bytosti, potřebujeme se vyvíjet se dál. Abychom dokázali konat se soucitem a opravdu zodpovědně, potřebujeme nabýt schopnost vnímat svět, člověka a život ze široké perspektivy a v hlubokých souvislostech, a v souladu s tím myslet a jednat. To především znamená poznat, kdo jako lidé opravdu jsme, jak jsme se vyvinuli, a jaký smysl má existence člověka – potřebujeme poznat a uvnitř v sobě procítit Boží ideu nás lidí. A to znamená z vlastní vůle znovu objevit existenci nehmotných světů a porozumět jim, a porozumět smyslu tvůrčí činnosti ducha, která se nás bezprostředně dotýká.
Co z toho konkrétně vyplývá? Předpokladem pro to, abychom mohli rozvinout svou svobodu, je zachovat a dále tříbit svou pracně vyvinutou schopnost racionálního myšlení a logického uvažování a nedovolit, aby za nás myslel někdo jiný. To je ale jen první krok. Abychom byli schopni poznat a pochopit širokou perspektivu a hluboké souvislosti našeho konání, potřebujeme své racionální myšlení rozšířit, resp. pozvednout – a to tak, že budeme ochotni a schopni přemýšlet i o věcech a o jevech, které nevidíme a na které se nedá sáhnout. Tedy že budeme ochotni a schopni přemýšlet o nehmotných světech se vším, co k nim patří. To je druhý krok. A konečně potřebujeme propojit své myšlení se srdcem a začít vědomě využívat všechny své schopnosti na principu soucítění pro dobro celku – neboli v souladu s morálními principy. Krátce řečeno, potřebujeme rozšířit své vědomí na úroveň, kterou můžeme nazvat uvědomělé vědomí.
Přitom nesmí být narušena naše svoboda. To konkrétně znamená, nás nikdo nemůže nutit – je na každém z nás, jak se rozhodneme. Pokud se rozhodneme pro méně pohodlnou cestu dalšího vývoje, pak to znamená zůstat stát nohama pevně na Zemi a obrazně řečeno začít růst směrem vzhůru. Máme-li místo dosavadního „sestupu dolů“ začít růst vzhůru, jedná se v podstatě o obrat do protisměru. Ten by nenastal sám od sebe. Do vývoje člověka a lidstva proto bylo třeba vnést dostatečně silný impuls, který vytvoří podmínky k tomu, aby ti, kdo se rozhodnou, mohli obrat ve vývoji uskutečnit.
Tento impuls vnesl do lidstva před zhruba 2 000 lety Kristus – Syn Boží. Smrtí Ježíše Krista na kříži na Golgotě přinesl Kristus lidstvu novou sílu, která je impulsem k obratu ve vývoji člověka. Schematicky to ilustruje následující obrázek:
Kristův impuls je předpokladem obratu ve vývoji, ale nikoliv jeho zárukou. Kristova síla je od doby události na Golgotě v každém člověku – v každém lidském JÁ, jako spící zárodek. Je to síla středu, o které jsme se prve zmínili v souvislosti s odpůrčími bytostmi. Síla Krista je nám k dispozici a my se coby svobodné bytosti můžeme rozhodnout – buď usilovat o její probuzení k životu uvnitř v sobě, ve svém JÁ, nebo ji ignorovat.
A jak lze usilovat o probuzení Kristovy síly uvnitř v sobě? Vědomým konáním ve smyslu Boží ideje člověka s cílem, stát se myslící, soucítící a zodpovědně konající svobodnou bytostí. To je důvod, proč jsme zde na Zemi. Pokud se pro to rozhodnete, snahou těchto stránek je k tomu „pootevřít dveře“…
