Video a zvuk
Zdroje informací - stáhnout mp3
V dávných dobách měli běžní lidé přirozenou schopnost komunikovat s duchovními bytostmi, a tedy měli určité přirozené povědomí o existenci duchovních světů. Tato schopnost se postupně vytrácela a její zbytky definitivně zanikly v době po příchodu Krista na Zemi. Dříve jako nyní však existovali lidé, kteří měli schopnost hlubších vhledů a hlubšího porozumění než běžný zbytek populace. Zpravidla k tomu byli speciálně vycvičeni – dříve to byli kněží, po zániku této „instituce“ je nazýváme zasvěcenci. To jsou lidé, kteří mají natolik otevřené mimosmyslové vnímání, aby mohli duchovní světy vnímat, a natolik vyvinuté vědomí, aby jim dokázali rozumět. Obzvláště od doby, kdy jsme ztratili spojení s duchovním světem, jsme v získávání informací duchovních světech na zasvěcence z velké části odkázáni.
Uveďme si bez nároku na úplnost ty ze zasvěcenců, kteří jsou v historii považováni za nejvýznamnější: Manu (Rama) – duchovní učitel v době před rozkvětem civilizace v dávné Indii. Krišna – zakladatel bráhmanismu ve staré Indii. Zarathustra (Zoroaster) – duchovní vůdce staré Persie. Hermes – zakladatel staroegyptské kultury a s ní spojeného náboženství. Mojžíš – duchovní vůdce hebrejského lidu, vyvedl hebrejský lid z egyptského otroctví, to ale nebylo zdaleka všechno. Sidhárta Gautama (Buddha) – zakladatel Buddhismu. Orfeus, Pythagoras a Platón – známe je ze starého Řecka. Eliáš – významný prorok hebrejského lidu. Ježíš z Nazaretu, Christian Rosenkreutz, St. Germain, …
V minulých dobách byly informace o duchovních světech do značné míry drženy pod pokličkou. Na veřejnost se tyto informace začaly v širším měřítku dostávat v 19. století, a to z indických duchovních škol prostřednictvím Heleny Petrovny Blavatské (1831-1891) – pocházela z tehdejšího Ruska, žila ve Francii, v Americe a v Anglii. Blavatská měla schopnost přijímat ve změněném stavu vědomí informace od indických zasvěcenců a nechat je přes sebe pomyslně protékat na papír, aniž by měla významnější schopnost tyto informace dále zpracovávat – třídit, systematizovat, uvádět do souvislostí…
Po Heleně Blavatské přišel Dr. Rudolf Steiner (1861-1925). Narodil se v tehdejším Rakousku-Uhersku, většinu života strávil v Německu a poté ve Švýcarsku. Doktor filozofie Rudolf Steiner byl pravděpodobně nejvýznamnější novodobý zasvěcenec. Měl schopnost vnímat duchovní světy, vidět do jejich hloubek, dokázal jim hluboce rozumět. Mimoto disponoval neuvěřitelně rozsáhlými znalostmi mnoha vědních oborů. To Steinerovi umožnilo převést výsledky jeho duchovního zkoumání do logického srozumitelného jazyka. Jako své celoživotní dílo zanechal Rudolf Steiner lidstvu přes 350 objemných svazků, ve kterých vysvětluje výsledky svého výzkumu duchovních světů, a současně shrnuje, vysvětluje a doplňuje učení svých předchůdců. Rudolf Steiner tak vytvořil novou vědní disciplínu, kterou nazýváme antroposoficky orientovaná duchovní věda, nebo též antroposofie.
„Antroposofie je cesta poznání, která chce vést to, co je duchovní v člověku,
k tomu, co je duchovní v kosmu.“
Antroposofie, resp. antroposoficky orientovaná duchovní věda, staví na základech Steinerovy dosud nepřekonané teorie poznání a filosofie svobody, a sama je východiskem mnoha dalších oborů, které Rudolf Steiner uvedl v život, a které rozšiřují přírodní i sociální vědy o duchovní dimenzi – například:
- Věda o trojčlennosti společnosti jakožto sociálního organismu
- Biodynamické zemědělství, které staví na souhře sil Země a kosmu
- Vzdělání dítěte podle potřeb jeho těla, duše a ducha – tzv. waldorfská pedagogika
- Léčba na základě jednoty těla, duše a ducha člověka – tzv. antroposofická medicína
- Eurytmie – specifické taneční umění s přesahem do pedagogiky i podpory některých druhů léčby
- …
V neposlední řadě je antroposofie úhelným kamenem tzv. ezoterního křesťanství. Rudolf Steiner v něm coby jeden z nejvyšších zasvěcenců do hloubky vysvětluje duchovní a kosmické souvislosti příchodu Krista na Zemi a jeho smrti na kříži na popravčím vrchu Golgotě, a význam této jedinečné události pro současnost.
Abychom porozuměli tomu, jakým způsobem Rudolf Steiner získával informace o duchovních světech, je třeba si připomenout, že nositeli idejí a duchovních sil jsou duchovní bytosti. Rudolf Steiner měl schopnost, ze svého rozhodnutí a za plného vědomí nechat své vědomí splynout s určitou duchovní bytostí. Tím své vědomí přímo propojil s ideou, kterou daná bytost nese, a jeho vědomí se stalo součástí tvůrčí činnosti dané bytosti. A tím ve Steinerově vědomí vyvstal smysl dané ideje a tvůrčí činnosti dané bytosti – neboli v jeho vědomí vyvstalo přímé pochopení skutečnosti nebo jevu, o který se daném případě jednalo. Jinými slovy Steiner se dokázal propojit přímo do tvůrčí činnosti ducha a přímo vnímat, oč se v daném případě jedná.
Informace, obsažené na těchto stránkách,
z velké části čerpají z antroposoficky orientované duchovní vědy.
S pokorou se pokoušíme zprostředkovat střípky z monumentálního vědění Rudolfa Steinera.
Prosíme čtenáře či posluchače o shovívavost s našimi neznalostmi, nedostatky
i případnými chybami, kterých bychom se mohli dopustit.
